Renovace
Rám: Rám byl v roce 1958 upraven návarem držadla na kyvnou vidlici zadního kola, které sloužilo k snadnějšímu postavení na stojan. Úpravy doprovázely, také odklápění sedadla směrem dopředu, dříve odklápění do boku. Dále pak úpravami podsedlového rámu pro uchycení různých typů sedadel. Přední teleskopická vidlice s kluzáky byly beze změn.
Kapotáž: Některé části kapotáže byly z nutnosti malých technických úprav pozměněny. To se dotklo prsíček, které později dostaly pravostranné otevírání a drážkový otvor pro ovládání škrtiče sání vzduchu karburátoru. Taky se upravila poloha otvoru pro zaplavování plovákové komory. Změny doprovázely jiný typ karburátoru. První kapotáže rámu pod sedadlem měly 3 prolisy zdobené zlatýma linkama. Tyto se dále odlišovaly prostupovým otvorem řadící páky a maznice zadní vidlice, původně drážka pro řadící páku a otvor pro maznici, později jeden výřez pro obojí. Další změna byla spíše kosmetická. Přibyly navíc 3 prolisy ve spodní části na pravé i levé straně. Palivová nádrž s hliníkovým víčkem v roce 1955 měla logo JAWA vyznačeno na hladké stěně nádrže zlatou barvou. Později 1956 - 58 bylo logo lisované a zvýrazněné stejnou zlatou barvou. Blatníky, oproti původním, dostaly prolisem zesílené vzpěry a na zadním blatníku jedna vzpěra přibyla. Kryt řetězu, světlometu a kapotáž pružiny zadní vidlice zůstaly nezměněny.
1. typ znaku bez prolisu 2. typ znaku s prolisy
Řidítka: Řidítka klasického vlaštovkového tvaru měly držáky ovládacích páček brzdy a spojky a krček přes lisovaný ocelový profil přivařeny ke tvarované trubce řidítek. Později stroj dostal rovné řidítka s mírným obloukem. Držáky ovládacích páček tvořily objímku, která byla sevřená šroubem na trubce řidítek. Krček byl spojen s řidítky objímkou s hliníkové slitiny a stažen šrouby. Oboje se chromovaly.
Světla: Na některých strojích staršího data výroby se vyskytlo odlišné sklo předního světlometu. Lišilo se vyšším prstencem v rámečkové části. Na obrázku je zobrazeno vpravo. Kresba světlometu včetně číselného označení a nápisů byla na obou typech stejná.
Zadní světlomet, známý jako diamant a zadní odrazové sklo, které se později montovalo na velmi populární motokola Stadion.
Motor: V roce 1954 byly první motory, které zůstaly jen ve fázi prototypů, pro modelovou řadu 550 vybaveny šlapadly. Od pozdějších motorů s řadící a startovací pákou se konstrukčně příliš nelišily. Jenom byl upraven krycí blok spojky a volnoběžka. Odstranil se průchod hřídele šlapadel a bloky převodovky byly přizpůsobeny použití startovací a řadící páky. Od roku 1955 již konstrukce motoru žádnou podstatnou změnu nepřinesla.
Karburator: Původní karburátor určený pro typ 550 Jikov 2912 s odkapávací miskou měl zaplavování plovákové komory vyvedené přes kapotáž táhlem z drátěného profilu. Provádělo se tahem nahoru. Sací filtr se vyráběl ve dvou verzích, a měl průduchy na rubové straně a zavíraly se pootočením celého tělesa filtru. Karburátor montovaný na válec byl nasměrován na levou stranu ve směru jízdy. V závěru výroby byl celý karburátor zmodernizován na Jikov 2914. Nemontovala se odkapávací miska, zaplavování se provádělo tlakem na tyčinku vyčnívající přes kapotáž pod nádrží a sání bylo z lícní strany. Průduchy se zavíraly lisovaným plechovým profilem s páčkou, která vyčnívala přes kapotáž prsíček a byl nasměrován vpravo.
Jikov 2912 - 1. typ Jikov 2914 - 2. pozdější typ
Výfuk: Jedinou výraznou změnou u výfuku byla jeho povrchová úprava. Původně stříkaný stříbřenkou později nahradil chrom. Další malou změnu prodělal držáček výfuku - původní zahnutý o 90° se připevňoval ke stupačkovém kříži ze spodní strany šroubem. Později se držáček narovnal a posunul směrem dopředu. Montoval se z boční strany pod šroub držící motor a stojan.
Kola a rávky: Kola se obouvaly pneumatikami Barum Gottwaldov 2,50-16. Ráfky, špice a náboje se stříkaly stříbřenkou. Spolu s čelisťovými brzdami. Páky pro ovládání brzdového klíče se chromovaly. U prvních strojů se ve výrobě montovala páka zadního brzdového klíče směrem nahoru.
Lak: Nejrozšířenější barvou byla klasická jawácká - červená. Další, už méně rozšířená, která Pařezu velmi slušela byla bleděmodrá barva. Poslední, tak trochu rarity byly slonová kost a světle zelená. Speciální lak měly Pařezy, používané v československé armádě, lakovaly se řidítka, rámeček světlometu i kola khaki zelenou barvou. Přesné odstíny však budete hledat velmi těžce. To dokazují dochované díly v originálním laku z různých typů a ročníků motocyklů JAWA. Technické možnosti tehdejších lakoven byly přece jen omezené. Občas se lakovalo i bez podkladových materiálů a odstíny byly plus-mínus. Lesk se dnešním moderním lakům taky nevyrovnal. Přesto mě velmi překvapila mechanická odolnost laků. Výborně drží a nedokážou si s ním poradit ani agresivní rozpouštědla. Všechny laky, mimo khaki zeleň pro armádu, zdobily zlaté linky na blatnících, krytu řetězu, prolisech kapotáže a prsíčkách. Na palivové nádrži byly zlaté firemní znaky JAWA.
Vzorník laků:
